Albert je ve druhém ročníku na magisterském oboru EKL. Na bakaláři studoval bohemistiku a v současné době se věnuje tématům konverzace a verbální interakce mezi člověkem a počítačem.
Jaký byl hlavní důvod, proč ses rozhodl studovat empirickou a komparativní lingvistiku?
V rámci bohemistiky na bakaláři jsem se zaměřoval hlavně na jazyk a tento obor přicházel jako novinka, která slibovala zajímavé moderní přístupy, například ke státnicím nebo možnosti specializace.
Pamatuješ si, jak probíhaly tvoje přijímačky?
Přijímací zkoušky byly fajn. Dostal jsem abstrakt jednoho fonetického článku. Rozhodně to nebylo o tom všechno znát, spíš o tom, prokázat schopnost vstřebat ten text a přemýšlet o něm.
Z jakého bakalářského programu jsi nastupoval na tento magisterský obor? Jaké bylo téma tvé bakalářské práce? Věnuješ se této problematice i nadále?
Na bakaláři jsem studoval bohemistiku a ta mě skvěle připravila na studium EKL. V rámci bakalářské práce jsem se zabýval tématem koherence konverzace člověka s počítačem. Sbíral jsem data, konverzace člověka a chatbota, kde ten chatbot beznadějně selhával, a analyzoval je.
Myslíš si, že pokud by na EKL nastupoval někdo z oboru vzdálenějšího lingvistice, že by to mohl být problém?
Myslím, že ne. Ale musí to toho studenta nebo studentku samozřejmě zajímat a bavit.
Můžeš stručně popsat svou diplomovou práci nebo výzkum, který jsi během studia prováděl?
Na diplomku dělám teď přípravné práce. Využiju nejspíš zase chatbota, ale tentokrát bych chtěl získat data, o kterých půjde říct něco kvantitativního. Vážím si toho, že jsou na EKLu mému přístupu otevření.
Jaké metody a nástroje jsi používal při svém lingvistickém výzkumu?
Použil jsem kvalitativní analýzu dat – přepisů konverzací. Mým cílem bylo objevit opakující se vzorce v tom, jak se narušuje koherence konverzace. Pro bakalářku i diplomku to byl určitě příliš ambiciózní cíl, ale něco se povedlo, na co lze navázat.
Jaký je nejzajímavější aspekt tvého studia empirické a komparativní lingvistiky?
Baví mě, že ten obor stojí na blocích povinně volitelných předmětů. Obor je připraven tak, aby vynikly kvality a výhody studia na FF UK. Kostrou studia je mezioborová nabídka, čímž vzniká tím otevřenost vůči všem možným zájmům.
Co si myslíš o konceptu státních zkoušek?
Mně se to líbí. I díky tomu, jak probíhaly přijímačky,vím, že nemusím mít takový ten klasický státnicový stres, protože vím, že i u těch státnic se budu soustředit na to, čemu se věnuju, co mě baví a čemu rozumím. Myslím si, že je to skvělá příprava na vědeckou činnost, ale i na pracovní život mimo akademickou půdu.
Máš zkušenosti s Letní lingvistickou školou?
Ano, minulý rok jsem se zúčastnil. Líbilo se mi to moc, protože tam byla bohatá nabídka přednášek a workshopů a v neposlední řadě společenského programu v mezinárodní skupině nadšenců.
Účastnil ses někdy nějaké lingvistické konference?
Ano byl jsem na dvou. Škola v tomhle poskytuje podporu a dá se vyrazit i s vlastním projektem třeba v podobě posteru.
Kde vidíš uplatnění svých znalostí z oblasti lingvistiky v budoucí kariéře?
Já osobně vidím uplatnění v konverzačním designu. Je to poměrně nové a trochu scif-fi zaměstnání, ale prostředí FF UK a EKLu mě na něj dokonale připravilo.
Jaké dovednosti a kompetence jsi získal během studia, které považuješ za nejcennější pro další profesní rozvoj?
Vedle možnosti vstřebávat vědomosti o jazycích světa, kognitivních schopnostech uživatelů jazyků nebo třeba struktuře věty je to tu hodně o nějakých soft-skills jako práce s textem, porozumění, formulace myšlenek a názorů, kritické myšlení… Součástí toho je samozřejmě i průprava na práci s prameny, potřebným softwarem a tak. Ti, kdo mají zájem o to naučit se trochu programovat, si taky přijdou na své.
Máš nějaké doporučení pro nově nastupující studenty, nebo nějaký tip, co by mohlo zaujmout váhající uchazeče?
Myslím, že obor hodně funguje jako příprava na doktorát, ale i pokud studenti nemají v plánu takto pokračovat, tak se vyplatí EKL studovat. Akorát je v tom případě dobré myslet i na to, co dál, nicméně těch možností se najde překvapivě dost.
