Jaký byl tvůj hlavní důvod, proč ses rozhodla studovat empirickou a komparativní lingvistiku?
Hlavní důvod byl ten, že jsem chtěla studovat dál lingvistiku. Na bakaláři jsem studovala bohemistiku a anglistiku a během toho jsem zjistila, že se nechci dál věnovat literatuře, a že bych se dál chtěla zabývat jen lingvistikou. Na oboru EKL jsem si mohla vybrat i to, co bych v rámci lingvistiky chtěla studovat. Celý studijní program je postaven na tom, že si student může vybrat předměty a oblasti, kterým se chce věnovat a na které se pak bude specializovat. Právě ta specializace byla pro mě při rozhodování zásadní. A v neposlední řadě mě nalákal i, pro mě příjemný, formát závěrečné státní zkoušky.
Z jakého bakalářského programu jsi nastupovala na tento magisterský obor? Jaké bylo téma tvé bakalářské práce? Věnuješ se této problematice i nadále?
Na bakaláři jsem studovala obory Český jazyk a literatura a Anglistika – Amerikanistika. Aktuálně na magistru jsem studovala Empirickou a komparativní lingvistiku společně s oborem Anglický jazyk. Bakalářku jsem psala na anglistice a její téma bylo „Anglické překladové protějšky české konstrukce mít + participium“. Jde například o struktury jako „babička má uvařeno“, u kterých mě zajímalo, jak se překládají do angličtiny. Přímo tomuto tématu se už nevěnuju, ale zabývám se stále popisem gramatiky.
Můžeš stručně popsat svou diplomovou práci nebo výzkum, který jsi během studia prováděla?
V průběhu celého magisterského studia jsem pracovala na projektu zaměřeném na zjišťovací otázky. Projekt měl za cíl popsat, jak se zjišťovací otázky používají v češtině, ruštině a polštině. Šlo o spolupráci několika lidí z FF UK a Humboldt Universität v Berlíně. V rámci tohoto projektu vznikla i moje diplomová práce, ve které jsem se zaměřovala na syntax, sémantiku a pragmatiku českých zjišťovacích otázek s negací. Hlavním bodem diplomové práce byl experiment.
Jaké metody a nástroje jsi používala při svém lingvistickém výzkumu?
V diplomové práci jsem používala metodu hodnocení přirozenosti. To je metoda, kde se participantům prezentuje lingvistický materiál a oni mají za úkol ohodnotit, jak přirozeně daná konstrukce zní. V rámci mého experimentu participanti hodnotili přirozenost zjišťovacích otázek v kontextu. Kromě toho jsem částečně využívala i korpus.
Jaký byl nejzajímavější aspekt tvého studia empirické a komparativní lingvistiky?
Zajímavé pro mě bylo se dostat do komunity lingvistů a poznávat, jak akademici pracují v tomto odvětví. Díky tomu, že jsem byla součástí výzkumného projektu, jsem měla možnost vyjet na pár konferencí, kde jsem si mohla vyzkoušet, jaké to je prezentovat před větším odborným publikem nebo jaké to je prezentovat poster.
Kde vidíš uplatnění svých znalostí z oblasti lingvistiky v budoucí kariéře?
Studium EKLu mě hodně naučilo práci s daty, ať už s daty z korpusu, nebo s daty z experimentů. Chodila jsem zároveň i na několik kurzů zaměřených na statistiku a programování. Myslím, že všechny tyto dovednosti jsou uplatnitelné jak v akademickém prostředí, tak i mimo něj.
Máš nějaké konkrétní projekty, na kterých bys chtěla pracovat po absolvování studia?
Teď jsem na doktorátu a připravuju se na projekt, v rámci kterého se zaměřujeme na prozodické vyjádření informační struktury v češtině.
Jaké dovednosti a kompetence jsi získala během studia, které považuješ za nejcennější pro další profesní rozvoj?
Už jsem zmínila, že jsem se naučila pracovat s daty, což mi přijde důležité. Tato dovednost se hodí i v běžném životě – naučila jsem se například chápat různé grafy, kriticky číst a přemýšlet. Díky EKLu umím vytvářet design výzkumů a experimentů a pak je i prakticky realizovat.
Pokud by na EKL nastupoval někdo z oboru vzdálenějšího lingvistice, myslíš, že by to mohlo působit nějaké větší komplikace?
Myslím si, že ne. EKL je hodně interdisciplinární a dá se tam vždycky najít nějaké propojení s jinými obory, než je lingvistika.
Jak hodnotíš průběh státních závěrečných zkoušek? Byl pro tebe tento alternativní způsob zkoušky vyhovující?
Formát státní zkoušky mi rozhodně vyhovoval. Celá zkouška se odvíjí od seznamu literatury, který se předkládá komisi. Já jsem byla dvouoborový student, takže pro mě to znamenalo předložit seznam padesáti studií. Na základě toho seznamu mi komise vybrala dvě témata, která jsem měla zpracovat; na zpracování jsme dostali týden. Myslím, že výhoda této formy státní zkoušky je ta, že je hodně praktická. Jedna její část spočívá v přípravě prezentace, v druhé části jsem měla za úkol předložit návrh lingvistického experimentu.
Máš nějaké doporučení pro nově nastupující studenty, nebo nějaký tip, co by mohlo zaujmout váhající uchazeče?
Podle mě je dobré už ze začátku aspoň trochu vědět, jakým směrem chci dál jít. Obor nabízí širokou paletu kurzů, a kdybych nevěděla, čím se chci zabývat, tak bych byla asi docela ztracená. Ale asi by se dalo zorientovat i během prvního ročníku. Dále je potřeba být připravený na práci s angličtinou. Hodně předmětů je vyučováno v angličtině a taky velká část četby pravděpodobně bude anglicky. S tím souvisí i to, že obor je interdisciplinární, nabízí velké množství předmětů a studentům poskytuje i relativně velkou volnost při výběru. Pestrost nabídky je možná díky tomu, že předměty vedou vyučující z různých kateder, například z Ústavu anglického jazyka a didaktiky, Ústavu jazyků a komunikace neslyšících a spousty dalších.
Za sebe můžu určitě doporučit vyjet na nějakou letní školu, nabízí se například Letní škola lingvistiky, která je mezinárodní a kde se studenti účastní přednášek a workshopů a mohou prezentovat vlastní výzkum.
(ptala se Hana Bilavčíková)