Ondřej je studentem druhého ročníku magisterského studia Empirické a komparativní lingvistiky (EKL) a zároveň studuje i magisterský obor Tlumočnictví. Aktuálně je na Erasmu ve Švédsku. V budoucnosti by rád pokračoval na doktorát a chtěl by se věnovat práci v akademické sféře.
Jaký byl tvůj hlavní důvod, proč ses se rozhodl studovat empirickou a komparativní lingvistiku?
Už během studia překladatelství a tlumočnictví jsem se začal víc zajímat i o lingvistiku. Obor mi přišel zajímavý především na základě toho, jak vypadal studijní plán.
Z jakého bakalářského programu jsi nastupoval na tento magisterský obor? Pokud půjde o obor vzdálený lingvistice: Byla pro tebe tato mezi oborová vzdálenost překážkou? Jaké bylo téma tvé bakalářské práce? Věnuješ se této problematice i nadále?
Na bakaláři jsem studoval sociologii na Fakultě sociálních věd a zároveň Překladatelství a tlumočnictví na FF UK. Aktuálně kromě EKL pokračuju na magistrovi i v Tlumočnictví na Ústavu translatologie. Jsem ve druhém ročníku, ale teď jsem na Erasmu ve Stockholmu a v letním semestru pojedu pro změnu do Vídně, takže budu prodlužovat do třeťáku. Přechod ze sociologie pro mě nebyl tak hrozný, protože jsem studoval i zmíněnou translatologii, kde jsme nějaké předměty zaměřené na lingvistiku měli. O lingvistiku jsem se začal zajímat více, zapisoval jsem si volitelné předměty třeba z bohemistiky. Když jsem tedy u přijímaček na EKL dostal za úkol interpretovat abstrakt výzkumného článku, tak už to bylo něco, na co jsem byl zvyklý. Bakalářskou práci ze sociologie jsem psal na přímou demokracii. Ačkoli se politickým tématům už aktuálně nevěnuju, do budoucna to nevylučuju.
Můžeš stručně popsat svou diplomovou práci nebo výzkum, který jsi během studia prováděl?
Téma diplomky momentálně domlouvám, chtěl bych se zaměřit na vybavování informací z vět, takže jde o psycholingvistické téma. Psycholingvistika je odvětví, do kterého jsem pronikl až teď na magistru. V prváku jsem plánoval se věnovat spíše korpusové lingvistice nebo syntaxi. Co se týče výzkumu, pracuju v projektu WONDER, který vede dr. Anežka Kuzmičová. Projekt jako takový je zaměřený na to, jak děti čtou odbornou literaturu, např. různé encyklopedie apod. Věnujeme se hlavně jazyku, který děti používají, když o tom mluví. To, že se studenti mohou během magistra zapojovat do různých projektů, rozhodně oceňuju.
Kde vidíš uplatnění svých znalostí z oblasti lingvistiky v budoucí kariéře? Máš nějaké konkrétní projekty, na kterých bys chtěl pracovat po absolvování studia?
V současné době mám v plánu pokračovat na doktorát. Tím, že jsem teď na Erasmu, tak mě láká se přihlásit někam do zahraničí, i když to v mnoha ohledech může být ještě obtížnější. Ale pravděpodobně bych se dál chtěl věnovat psycholingvistice. Určitě je možnost pokračovat i u nás na fakultě, čemuž bych se také nebránil. Takže co se týče budoucnosti, chtěl bych působit na akademické půdě, rád bych nejen zkoumal, ale i učil.
Jaké dovednosti a kompetence jsi získal během studia, které považuješ za nejcennější pro další profesní rozvoj?
Ve studijním plánu nemáme moc povinných předmětů, zato musíme splnit velké množství povinně volitelných předmětů, které jsou rozděleny do několika skupin. A v rámci první skupiny (Empirická metodologie) je hodně předmětů, které jsou zaměřené např. na datovou analýzu, statistické metody či programování, což jsou věci, které rozhodně využiju, i kdybych třeba nakonec skončil mimo akademickou sféru. Další věcí, které si cením, jsou kontakty. Díky spolužačkám a spolužákům a také vyučujícím je možné se pak dostat k různým experimentům a projektům. Přínosná je i větší možnost specializace. Díky tomu, že si člověk může vybrat z velkého množství předmětů, tak může koncentrovat svoje úsilí a čas do té oblasti, která ho nejvíce zajímá.
Co si myslíš o konceptu státních zkoušek?
Myslím si, že takhle by státnice měly vypadat, že by mělo jít opravdu o debatu nad diplomovou prací a schopnost aplikovat poznatky. Tudíž se mi líbí, že se u státnic netestují přímo „našrocené“ znalosti, ale jde spíše o schopnost samostatné výzkumní práce. Mám pocit, že EKL je hodně koncipovaný pro studenty, kteří chtějí pokračovat na doktorát, což je za mě v pořádku a pro tyto účely je zmíněná podoba státnic ideální.
A jak probíhaly tvoje příjímací zkoušky?
Přijímačky probíhaly relativně v poklidu. Mluvil jsem nejprve o tom, proč bych chtěl EKL studovat, přinesl jsem seznam četby, který komisi pomohl se zorientovat v tom, co mě zajímá a na jaké otázky se mě případně ptát. Poté následovala část, kde jsem dostal abstrakt článku o psycholingvistickém experimentu, zkoušející mi museli trochu poradit, abych pochopil, jak ten experiment probíhal, protože jsem měl problém porozumět jedné části, ale pak už bylo vše v pohodě. Dostal jsem téměř plný počet bodů a celkově nevím o nikom, kdo by měl s přijímačkami nějaký velký problém.
Máš zkušenosti s Letní lingvistickou školou?
Zatím jsem tam byl jenom jednou. Koncept je klasicky založen na tom, že přes den se konají různé přednášky a workshopy. Je to mezinárodní akce, takže se jí účastní lidi z celého světa, nejen z Evropy. Je to skvělá možnost, jak se seznámit s ostatními studenty, a to nejen lingvistiky, ale i psychologie či logopedie, a je to příležitost poznat některé vyučující i v méně formálním prostředí. Jezdí tam studenti z magistra, ale i doktorandi. Takovým lákadlem je i to, že za účast je možné získat kredity.
Máš nějaké doporučení pro nově nastupující studenty, nebo nějaký tip, co by mohlo zaujmout váhající uchazeče?
Myslím, že na oboru může skutečně uspět i ten, kdo se bude hlásit z oboru vzdálenějšího od lingvistiky, není se čeho bát. Jsou navíc i možnosti, jak si doplnit chybějící vědomosti, např. absolvováním vybraných bakalářských předmětů. Navíc znalosti jiných oborů jsou přínosem i pro ostatní studenty, a někdy i pro vyučující. Obor bych také doporučil všem, kdo na bakaláři studovali nějaký cizí jazyk. Přidružením EKLu si mohou rozšířit znalosti bohemistiky a dalších lingvistických disciplín. Silná stránka EKL je i v tom, že poskytuje velké množství předmětů zaměřených na metody výzkumu, což na jiných oborech nemusí být běžné. Takové znalosti se rozhodně hodí při psaní diplomové práce. Na EKL je dále hodně předmětů v angličtině, což je dobrá průprava, pokud chce člověk vyjet na Erasmus. Myslím, že úrovní výuky (aktuálně to porovnávám se Stockholmskou univerzitou, kde jsem na Erasmu), prostředím i možnostmi zapojení se do výzkumu, EKL určitě snese porovnání i se zahraničím.
(ptala se Hana Bilavčíková)