Eva je studentkou třetího ročníku magisterského oboru EKL a souběžně studuje ještě fonetiku a český jazyk. V současné době pracuje na své diplomové práci a připravuje se na státnice. Do budoucna by ráda pokračovala na doktorské studium.
Jaký byl tvůj hlavní důvod, proč ses se rozhodla studovat empirickou a komparativní lingvistiku?
Už od bakalářského studia mě bavila psycholingvistika, neurolingvistika a obecně empirická lingvistika. Na fakultě nebyl jiný obor, ve kterém by se dalo profilovat více právě na tyto disciplíny. Už od třetího ročníku bakalářského studia jsem také věděla, že by mě bavila práce ve vědecké sféře. Takže jakmile jsem se dozvěděla o oboru EKL, měla jsem ve volbě jasno. Líbilo se mi, že se na tomto oboru může student zaměřit na to, co ho zajímá.
Z jakého bakalářského programu jsi nastupovala na tento magisterský obor? Jaké bylo téma tvé bakalářské práce? Věnuješ se této problematice i nadále?
Na bakaláři jsem studovala obor Český jazyk a literatura a v bakalářské práci jsem se věnovala češtině v afázii, což je porucha komunikace způsobená poškozením řečových center v mozku (vzniká např. v důsledku mozkové mrtvice nebo traumatických úrazů hlavy). Mým vedoucím byl Michal Láznička z Ústavu obecné lingvistiky, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje. Zaměřovali jsme se na to, jak jsou lidé s afázií schopni porozumět větám s trpným rodem, a porovnávali jsme to s relativní frekvencí tvarů pasiva. V rámci bakalářky jsem si tedy vyzkoušela práci s jazykovými korpusy a frekvenčními daty, ale i s participanty, musela jsem také od základů vytvořit experimentální design a otestovat ho. Bohužel se nám kvůli restrikcím během covidu nepovedlo realizovat experiment na skupině pacientů s afázií, ale alespoň jsme to zkusili na mluvčích bez afázie a získali jsme zajímavá data od této populace. V rámci diplomové práce se k tomu teď zase vracíme a experiment budeme testovat už i na skupině mluvčích s afázií.
Myslíš, že je EKL vhodný i pro uchazeče, kteří přicházejí z nelingvistických oborů?
Pro nastupující z jiných než lingvistických oborů by určitě neměl být problém se uchytit. Obor může být fajn i pro lidi například ze sociologie nebo psychologie. EKL je v tomto směru ke studentům s nelingvistickým zázemím velmi přívětivý, v rámci studia totiž máme možnost si jako PVP zapsat některé základní lingvistické či bohemistické bakalářské předměty (např. úvod do lingvistiky, syntax, morfologie, dějiny češtiny apod.) A pokud by náhodou nějaký potřebný předmět v nabídce chyběl, je možné požádat garanta oboru o přidání daného předmětu do nabídky PVP. Potřebné znalosti si tedy studenti mohou bez problémů doplnit. Myslím, že bakalář z nelingvistického oboru může být pro potenciálního magisterského studenta naopak významným obohacením, EKL je totiž velmi interdisciplinární a nabízí studium v disciplínách, které stojí i na základech jiných věd (např. sociolingvistika, psycholingvistika, neurolingvistika apod.), v nich se tedy studium jiných oborů může velmi hodit.
Můžeš stručně popsat svou diplomovou práci nebo výzkum, který jsi během studia prováděla?
Diplomovou práci píšu opět pod vedením Michala Lázničky z Ústavu obecné lingvistiky. Věnuji se (stejně jako v bakalářce) problematice afázií, experiment bude kombinovat jazykovou percepci i produkci a je zaměřený na zvukový symbolismus (tzv. ikonicitu) českých slov. Zvukový symbolismus je jev, kdy forma slova reflektuje samotný význam slova (proto mezi ikonická slova patří třeba slova zvukomalebná). V našem experimentu budeme zkoumat, jestli se lidem s afázií budou zpracovávat lépe slova ikonická než slova neikonická.
Jaké metody a nástroje jsi používala při svém lingvistickém výzkumu k diplomové práci?
V našem experimentu mají participanti dva hlavní úkoly. Prvním úkolem je tzv. lexikální rozhodování, participanti se musí rozhodnout, zda je prezentované slovo reálným slovem, nebo zda se jedná o pseudoslovo. V rámci druhé úlohy musí participanti prezentované slovo zopakovat. Aktuálně jsem ve fázi výběru jazykového materiálu, tvořím tedy seznam ikonických a neikonických slov, která v experimentu použijeme. Tento experiment je vlastně replikací jiného experimentu, který byl prováděn na angličtině. Některá slova proto získávám tak, že pouze překládám anglická slova užitá v této předchozí studii, zároveň ale hledám i zcela jiná zvukomalebná slova. V další fázi předložím experiment mluvčím bez afázie, kteří budou hodnotit míru toho, jak moc ikonická se jim vybraná slova zdají. Dalším krokem bude slova nahrát (slova budou totiž participantům prezentována ve zvukové podobě), potom bude následovat pilotáž a nakonec práce s afatiky. Už jsme v kontaktu s logopedy, kteří by nám mohli pomoct najít participanty do experimentu. Výsledky studie provedené na angličtině ukázaly, že se ikonická slova zpracovávají afatikům lépe, jsme proto zvědaví, jestli se to samé potvrdí i v češtině. Pokud ano, mohla by se ikonická slova v budoucnu více užívat např. v logopedické praxi.
Jaký byl nejzajímavější aspekt tvého studia empirické a komparativní lingvistiky?
Nejvíc se mi líbí asi některé konkrétní předměty. Například se mi moc líbil kurz Empirické metody v lingvistice, což je povinný předmět. Dokonale kombinoval teorii s praxí, což je podle mě zcela zásadní pro vyučování empirických metod. Dál bych vyzdvihla předmět Osvojování zvukové stránky mateřského a cizího jazyka, ten byl super, protože jsme si díky četbě článků a následné diskuzi osvojovali kritické čtení a obecně přemýšlení o výhodách a nevýhodách určitých výzkumných metod.
Kde vidíš uplatnění svých znalostí z oblasti lingvistiky v budoucí kariéře?
Lákalo by mě pokračovat ve vědecké sféře. Na bohemistice jsem si našla brigádu v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český a tam bych do budoucna ráda zůstala. Zatím mě práce ve vědecké sféře baví a vidím v tom smysl. EKL nás k tomuto typu práce velmi dobře připravuje.
Máš nějaké konkrétní projekty, na kterých bys chtěla pracovat po absolvování studia?
Ráda bych zkusila doktorské studium a chtěla bych se dál věnovat psycholingvistice, příp. neurolingvistice. Teď jsem se díky EKLu dostala k výzkumné skupině SPEAKIN Lab Kateřiny Chládkové. V rámci této skupiny pomáhám jedné doktorské studentce z ÚČJTK realizovat projekt zaměřený na bimodální bilingvismus, tedy na osoby, které mají jako mateřský jazyk jak češtinu, tak i český znakový jazyk. Nebráním se tedy práci spojené s osvojováním jazyka, bilingvismem, fonetikou a podobně.
Jaké dovednosti a kompetence jsi získala během studia, které považuješ za nejcennější pro další profesní rozvoj?
EKL je super v tom, že dává studentům velký prostor pro seberealizaci. Je to obor založený převážně na modulech povinně volitelných předmětů, máme jen čtyři povinné předměty, většinu kreditů tedy získáváme z PVP, kterých máme na výběr v rámci jednotlivých modulů opravdu mnoho. Jako velkou výhodu vidím i to, že si můžeme zapsat předměty, které se týkají jiných oborů, například fonetické předměty, jako jsou akustika, metody fonetické práce či fyziologická fonetika. EKL je ale podle mě unikátní především v tom, že svým studentům nabízí i široké technické vzdělání. Máme tak v nabídce předměty zaměřené na statistické metody, programování v R či Pythonu, práci s počítačovými programy vhodnými pro lingvistický výzkum (Praat, Elan, Gephi apod.). Technické vzdělání ve spojení s lingvistickým vzděláním vytváří zajímavou kombinaci dovedností, která se bude hodit i v případě uplatnění mimo obor. Dalšími velmi zajímavými kurzy jsou například fonetické předměty věnované řečovým technologiím či zpracování signálů. Právě tyto oblasti se v poslední době dost rozvíjejí, studenti tak mohou najít uplatnění i v oblasti řečových technologií, tvorby chatbotů apod. Při práci na diplomce jsou pro mě užitečné předměty spojené s korpusem nebo s transkripcí. Studenti si tedy mohou osvojit i dovednosti netypické pro filologické obory. EKL nás zároveň učí, abychom se těchto technologických předmětů nebáli.
Jak probíhaly tvoje přijímačky na EKL?
K příjímacím zkouškám jsme si měli připravit seznam přečtené literatury, který by měl ukazovat směr našeho odborného zájmu. Při tvorbě seznamu přečtené literatury jsem využila seznam z bakalářských bohemistických státnic a jen jsem ho doplnila o studie a články, které jsem využívala při psaní bakalářky. Dále jsme měli k přijímačkám přinést odborný životopis, v něm jsem uvedla nejrůznější zkušenosti z oboru (např. pomvědování, stáže, účast v různých projektech, brigády). Toto bylo potřeba si připravit ještě před samotnými přijímačkami a v rámci přijímacího pohovoru se poté nad těmito materiály vedla diskuze (zkoušející se ptali např. na téma mé bakalářky). Dále jsme u přijímacího pohovoru dostali abstrakt z anglického lingvistického článku a měli jsme za úkol ho přečíst. Komise nám následně kladla různé otázky k danému článku, měli jsme krátce shrnout, o čem článek byl, a dále zhodnotit v něm popsaný experiment. Já jsem měla např. článek o bilingvismus a experiment spočíval v pojmenovávání obrázků.
Co si myslíš o konceptu státních zkoušek?
Státnice jsou jedním z důvodů, proč jsem se ke studiu tohoto oboru přihlásila. Líbí se mi, že zkoumají naše praktické dovednosti, nikoli encyklopedické znalosti, které bychom si stejně za pár týdnů po státnicích už nepamatovali. Tato forma státnic mi přijde logická i ve vztahu k tomu, jak je celý obor koncipovaný, protože se každý student v rámci studia zaměřuje na něco trošku jiného. Státnice probíhají tak, že si nejprve připravíme poměrně obsáhly seznam přečtené odborné literatury. Ten pošleme komisi s předstihem před státnicemi a komise nám na jeho základě vybere dvě výzkumné oblasti. K jedné z nich pak tvoříme návrh výzkumu, ke druhé prezentaci, v rámci níž shrneme hlavní poznatky o dané výzkumné oblasti. Tato forma státnic nás prozkouší mimo jiné i ze schopnosti něco přesvědčivě odprezentovat, což se později může hodit na konferencích, ale třeba i v komerční sféře. Učí nás to pracovat samostatně a systematicky, hledat informace a něco z nich vyvozovat, to vše lze využít ve vědě, ale třeba i v práci v médiích a podobně.
Účastnila ses někdy nějaké lingvistické konference?
Oficiálně jsem se účastnila zatím jen jedné konference v Praze v listopadu 2021. Šlo o konferenci CALC-2, kterou pořádala Česká asociace kognitivní lingvistiky, prezentovala jsem tam výsledky své bakalářské práce. Měla jsem už také příležitost pomáhat několik konferencí organizovat, což byla skvělá zkušenost – v červnu 2023 jsem se díky Michalu Lázničkovi dostala k organizaci konference Linguistics Prague, v srpnu 2023 jsem jako dobrovolník pomáhala na velké mezinárodní fonetické akci International Congress of Phonetic Sciences. Pravidelně se také účastním Letní školy lingvistiky, kterou spolupořádá ÚČJTK.
Máš nějaké doporučení pro nově nastupující studenty nebo nějaký tip, co by mohlo zaujmout váhající uchazeče?
Uchazečům doporučuji v rámci přípravy k přijímačkám hlavně číst lingvistické studie v angličtině, aby si vyzkoušeli nad studiemi kriticky přemýšlet a u přijímaček je pak angličtina nezaskočila. EKL vede studenty k osvojení spousty nových dovedností a je ideální pro studenty, co chtějí dělat vědu. Ale i pokud by někdo nechtěl pokračovat vědeckým směrem, tak díky studiu empirické lingvistiky může získat mnoho technických dovedností, které se dají uplatnit v různých typech zaměstnání (i mimo lingvistiku). Tím, že je obor modulový, tak ho lze dobře kombinovat s druhým oborem nebo s prací, stačí si jen v široké nabídce předmětů zvolit takové předměty, aby vám rozvrh hezky časově vycházel. Nabídka předmětů je tak široká, že se v ní noví studenti mohou až ztrácet. V takovém případě moc rádi poradí starší studenty, kteří už mají s mnohými předměty zkušenosti, a tak mohou poskytnou tipy na zajímavé kurzy.